Silné Reči stand-up comedy show Jána Gorduliča je seskupení komiků pravidelně vystupujících od roku 2009 v Nu Spirit Clubu v Bratislavě. Patří mezi nejpopulárnější a nejžádanější slovenské stand-upy. Jak se dostat svižně a snadno do varu? Přidejte bandu komiků z různých prostředí, oblastí a profesí. Jejich ostré vtipy a nekorektní humor vás při příležitosti zahájení přehlídky slovenských filmů v brněnském kině Scala vezmou na zběsilou jízdu podsvětím slovenského filmu. Na slovenských režisérech, hercích a dalších postavách kolem filmu nezůstane suchá ani ta nitka. Svět slovenského filmového byznysu je vděčné téma pro drzé jazyky Silných rečí. Ti slovenské filmy milují, a proto je umí zkritizovat jako nikdo jiný. Nenechte si ujít víc než jedinečnou možnost vidět jejich premiérovou show v Brně.

Takto by se dala nazvat díla mladého tvůrce Jakuba Krónera, nejúspěšnějšího hitmakera v současné slovenské kinematografii. Króner je tvůrcem, hiphopem a youtube odchované generace, která je živena nekorektním internetovým humorem. Jeho Lokalfilmis je vůbec prvním slovenským celovečerním animovaným filmem v polistopadové éře. Exploatační animovaná jízda vás provede peklem slovenského showbyznysu, představí vám youtube exoty, či zinscenuje 3. světovou válku mezi Putinem a Obamou.

LOKALFILMIS, Lokalfilmis, r. Jakub Króner, SVK, 2015, 78 min, slovensky, MP 15

Staré cikánské proroctví předpovídá příchod mesiáše z rómské osady, který změní svět. Narodí se Rytmaus a postupně se z něj stane najznámější rapper v Evropě. Rytmaus se rozhodne kandidovat na prezidenta Slovenské republiky. Proti němu se ve volbách postaví Pišta Lakatoš. Ze Slovenska se díky prodeji čisté pitné vody stává světová velmoc, která spolurozhoduje o budoucnosti lidstva s největšími velmocemi jako je USA, Rusko či EU. Do hry o planetu se zamíchá i ďábel Moloch...

Večer s ceněnými politicko­společenskými dokumenty na téma slovenského turbonacionalismu přináší freak­show plnou pomatených vykradačů dějin a politiků zneužívajících národní mýty ve svůj prospěch. Sporná historická postava “kráľ” Svätopluk hýbe Slovenskem a vábí psychotické blázny i vrcholové politiky. Po promítání filmů KŘEHKÁ IDENTITA a VE STÍNU KRÁLE SVATOPLUKA bude následovat diskuze s tvůrci, Zuzanou Piussi a Jakubem Julénym, věnovaná nebezpečí zneužívání národních dějin.

KŘEHKÁ IDENTITA, Krehká identita, r. Zuzana Piussi, SVK, CZE, 2012, 70 min, slovensky, MP 12

Zuzana Piussi byla za svoji práci investigativní režisérky obviněna z několika trestných činů. Její dokument Krehká identita ukazuje proč. Neodbytně a se sžíravou ironií totiž sleduje národovecké slovenské hnutí a ukazuje nám, že nacionalistický patos je v zemích s pošramocenou kulturou sice směšný, ale rozhodně ne okrajový. Vydejme se tedy na pouť do kolébky civilizace, která je samozřejmě kolébkou slovenského národa…

VE STÍNU KRÁLE SVATOPLUKA, V tieni kráľa Svätopluka, r. Jakub Julény, SVK, 2012, 54 min, slovensky, MP 12

Filmové svědectví o stavu slovenské společnosti a o jevech, které ji formují. V roce 2010 byla odhalena socha knížete Svatopluka. A v jejím stínu se v průběhu jednoho roku setkaly všechny druhy a formy slovenského nacionalismu. Od umírněného až po radikální podoby. Film je mozaikou hledající podrobnosti a souvislosti mezi jednotlivými druhy projevů národní hrdosti, nacionalismu a extrémismu. Jak se dá ideologicky zneužít historie a jak se dá ztratit v hledání slovenské identity na začátku třetího tisíciletí v době globalizace?

Akční horor zasazený do dob komunismu. Snímek SOCIALISTICKÝ ZOMBI MORD se stal tématem číslo jedna slovenské kinematografie poslední sezóny. Film, který víc než sedm let tvořilo množství nadšenců, je jednoznačně cinefilním kolektivním dílem, což však nijak neubírá na jeho kvalitě. Tento crowdsourcingový projekt naopak přináší do slovenské kinematografie nevídanou svěžest, sexy akční hrdinky a kopec nekorektní zábavy. Film příjede do Brna osobně uvést delegace tvůrců v čele s lídrem Rastislavom Blažkem, který stál při projektu od jeho zrodu až po premiéru v kinech.

SSOCIALISTICKÝ ZOMBI MORD, Socialistický zombi mord, r. Rastislav Blažek, Zuzana Pauliny, Peter Čermák, SVK, 2014, 94 min, slovensky, MP 15

Tento film začíná ve výzkumné stanici v sovětském vojenském prostoru Beregavoje, kde byl vyvinut plyn na ničení armád nepřátel socialismu. Experiment s plynem se však vymkl kontrole a musel být ukončen. Zbylé dýmovnice se k nám dostaly při sovětské okupaci Československa v srpnu 1968. Později, při branném cvičení středoškoláků v roce 1985, nakazil plyn ze zatoulané dýmovnice studenty. Malá skupinka žáků bojuje o přežití se svými nakaženými, agresivními spolužáky, ale také se školníkem Sergejem, bývalým důstojníkem speciálních jednotek Rudé armády. Nakažení studenti se stanou kousajícími a zabíjejícími bestiemi. Bojují pilou, palicí i rudou zástavou.

Moderní dokumentární film a zároveň autoportrét mladé talentované režisérky Vlaďky Plančíkové byl úspešně uvedený i na MFDF Jihlava a v rámci silné slovenské dokumentaristiky představuje jedinečný projekt. Felvidék ­ Horní země není klasickým pseudohumanistickým dokumentem, ale téměř experimentálním dílem na pomezí sebereflexívního a animovaného dokumentu, a otevírá tabuizované téma odsouvání obyvatelstva na slovensko­maďarském pohraničí.

FELVIDÉK - HORNÍ ZEMĚ, Felvidék - Horná zem, SVK/ CZE , 2014, 75 min, slovensky, MP 12 Režisérka Vladislava Plančíková hledá své kořeny a nemůže nenarazit na slovensko-maďarské vztahy, které osudy její rodiny v minulém století formovaly. Osobní výpovědí o svém rodinném zázemí pomáhá autorka divákům pochopit osudovost a nadčasovost dávno vytěsněných událostí, které však stále rezonují v aktuální a tabuizované otázce slovensko-maďarských vztahů. Co neřeknou pamětníci a co neukáží archivní materiály, ilustruje autorka animovaným vyprávěním mimořádné kvality. Kromě osobní historie je film zároveň i obecnější úvahou o tom, co pro člověka znamená rodná zem a národnost.

V posledních letech se čím dál více začínají ve slovenské kinematografii objevovat “žánrovky”. Typ filmů na které jsme zvyklí z produkce amerických společností si zde začíná hledat své místo. Různě zdařilým pokusům o thriller, sci-fi, či horor jednoznačne kraluje ZLO. Za jedenáct dnů natočený duchařský horor překvapil zvládnutím základních žánrových postupů. Receptem na úspěch režiséra Petra Bebjaka bylo povolání o generaci mladších v daném žánru orientujících se tvůrců. Výsledkem je vtipné dílo plné odkazů na klasiky žánru a husí kůže klepajících se diváků. Autor scenáře Peter Gašparík příjde film uvést osobně a priblíží trnitou cestu slovenského scénaristy za snem natočit si žánrovku.

ZLO, Zlo, r. Peter Bebjak, SVK, 2012, 75 min, slovensky, MP 15

Videa o paranormálních jevech se partě mladíků vymknou z kontroly, když příjmou nabídku neznámého muže natáčet v jeho domě. Události dostanou rychlý spád a dům začíná odkrývat stále hrůzostrašnější tajemství. Vše, co se v domě děje jim zpočátku připadá jako špatný vtip, ale velmi rychle pochopí, že zlo existuje a je stále bližší a silnější. Pohlcení reportáží a vlastním strachem začínají bojovat o svůj život…

Hlavní cena na mezinárodním festivalu v Rotterdamu, cena v Cannes, ceny z festivalu v Pekingu, pozitivní ohlasy z Berlinále. Toto je slovenská artová tvorba. Série úspěchů započatá filmy Slepé lásky a Dom buduje dobré jméno malé slovenské kinematografie ve světě a momentálně sa zastavila u titulu Koza, která se zablýskla na letošním Berlinále. Hlavní hrdina boxér Koza hraje sám sebe - na okraj společnosti vytlačeného stárnoucího olympionika, který se musí potýkat s každodenní krutou realitou. Chcete-li okusit pravý slovenský sociální realismus, tak tento hit klubové scény reflektující současné Slovensko, je správnou volbou.

KOZA, Ivan Ostrochovský, SVK, CZE, 2015, 75 min, slovensky, české titulky, MP 15 Peter „Koza" Baláž kdysi boxoval na olympiádě. Dnes žije v romském ghettu východoevropského střihu. Když jeho přítelkyně Miša zjistí, že je těhotná, Koza se raduje – rád by měl potomka. Miša už ale jednu dceru má a teď chce jít na potrat. Koza musí sehnat peníze a jedinou šancí je, že se po letech vrátí do ringu. Vyráží proto na úmornou zápasovou šňůru spolu se svým manažerem Zvonkem, který myslí spíš na sebe než na úspěch či zdraví naivního Kozy. Film je výjimečný uvěřitelnými výkony neherců, kdy kromě Kozy se tu objeví třeba olympionik Ján Franek. Scénář se obejde bez sociálních stereotypů a k příběhu ladí i dlouhé záběry na nehostinnou zimní krajinu, v níž se hrdinové rvou o své místo na slunci.

Snem každého filmaře je natočit divácky úspěšný a zároveň umělecky hodnotný film. Přesně takovým je politický thriller Kandidát. Dílo s mainstreamovými ambicemi, které však nechce být jen bezzubou zábavou. Tvůrci zužitkovali společenskou atmosféru a v době prezidentských voleb natočili satiru o středoevropské zemi prorostlé lobbingem, ve které se dá vytvořit politický kandidát na objednávku. Poutavý výraz filmu zabezpečil reklamní režisér Jonáš Karásek. V roce 2013 sa stal Kandidát hitem domácích kin. Jestli máte rádi napětí a pohled do zákulisí politiky, neměli byste Kandidáta zmeškat.

KANDIDÁT, Kandidát, r. Jonáš Karásek, SVK/ CZE, 2013, 106 min, slovensky, MP 15

V dnešní době jsou nejcennějším zbožím informace. Film Kandidát ukazuje velkou moc médií, která manipulováním s událostmi mohou ovlivňovat celý svět. Příběh sleduje zákulisí politické kampaně kandidáta na prezidenta. Do volby hlavy státu zbývají 2 měsíce. Úspěšný a vlivný majitel reklamní agentury Adam Lambert přijímá lukrativní zakázku. Má realizovat prezidentskou kampaň pro zvláštního kandidáta - nevýrazného, maloměstského podnikatele. Cílem je pouze rozvířit politické vody a ubrat pár hlasů protistraně. Lambert je zvyklý bez skrupulí každým manipulovat a vždy dosáhnout svého. Jenže na večírku v klubu se nechá vyprovokovat a uzavře sázku se svým rivalem - Ivanem Mullerem, který pracuje pro jasného favorita celých voleb. Ve hře je přibližně sedm miliónů eur. Lambert vsadil všechen svůj majetek na jediného koně, neznámého kandidáta. Zapřísáhnul se, že z této nuly udělá nového prezidenta, a to rovnou v prvním kole prezidentských voleb... Kandidát zobrazuje, co se na politické scéně děje nebo velmi lehce udát může. Je cynickou analýzou společnosti, která se nechá manipulovat bohatými a mocnými. Ti, kteří tahají za nitky, vytvářejí svět, ve kterém mizí hranice mezi pravdou a iluzí či dobrem a zlem.

Také nejlepší slovenští filmaři po vzoru těch Hollyoodských tvoří i v televizi. Výsledkem jsou kvalitní dokumentární televizní seriály. Nad Scalou sa blýska uvádí dva díly z nedávného cyklu PRVNÍ pojednávající o prvních ženách v slovenských kulturních dějinách. Na Slovensku jakožto v silně katolické a konzervativní zemi si museli ženy nejednou vydobít svá práva. Seriál PRVNÍ poprvé mapuje životy těchto průkopnic. Představí vám první feministickou autorku Hanu Gregorovú a první divadelní režisérku Magdu Husákovú­Lokvencovú. Před promítáním se můžete těšit na přednášku slovenské filmové teoretičky Evy Filové, která se věnuje feministickým a genderovým tématům ve slovenské kinematografii.

PRVNÍ: MAGDA HUSÁKOVÁ­LOKVENCOVÁ, Prvá: Magda Husáková­Lokvencová r. Zuzana Liová, SVK, 2014, 43 min, slovensky, MP 12

Díl PRVNÍ: Magda Husáková Lokvencová je věnovaný manželce Gustava Husáka, která sa do dějin zapsala jako první divadelní režisérka. Režírovala díla Brechta i Majakovského, jako první spolupracovala s ženskou scénografkou a jako jedna z prvních žen si také vyzkoušela televizní režii. Film o výrazné, zralé a vzdělané osobnosti, která během svého krátkého ­ ani ne padesátitříletého – života stihla získat několik prvenství, vznikl v režii Zuzany Liové.

PRVNÍ: HANA GREGOROVÁ, Prvá ­ Hana Gregorová, r. Zuzana Liová, SVK, 2014, 43 min, slovensky, MP 12 Tou první, která ve slovenské společnosti otevřeně pojmenovala pokořující situaci žen na přelomu 19. a 20. století a podnikla kroky směřující k jejich emancipaci – byla Hana Gregorová. Jedna z prvních slovenských feministiek. Vymanila se ze svazujících poměrů maloměstské společnosti soudobého Martina a našla společnost mezi umělci a intelektuály ne jen v první Československé republice ale i v dalších evropských zemích. Svými početnými aktivitami ve veřejném životě obhajovala své ideály, mezi které kromě nastolení rovnosti žen patřila ochrana demokracie a zmírnění sociálních rozdílů.

Avantgardní, moderní a amiciózní film, který se pustil do znesvěcování slovenského lidového mýtu a neudělal ani jediný vstřícný krok k masovým divákům, zůstal neprávem nedoceněný. Slovenský film i lidové povědomí si vybudovalo obraz Jánošíka jako svalnatáho mača. Tvůrkyně zabádaly a zjistily, že velkou roli kolem zbojníka Jurka sehrály právě ženy, a že to až tak moc urostlý a svalnatý mačo nebyl. Jánošík ­ Pravdivá historie je vskutku moderní bravůrně natočené dílo, které uvádí na pravou míru roli žen a mužů v národním slovenském mýtu.

JÁNOŠÍK ­ PRAVDIVÁ HISTORIE, Jánošík ­ Pravdivá história, r. Kasia Adamik, Agnieszka Holland, SVK, CZE, POL, 2009, 137 min, slovensky, MP 15

V našem příběhu poznáváme Jánošíka (Václav Jiráček) jako vojáka Rákocziho vojska. O pár let později ho vidíme v císařském vojsku, kde hlídá vězně u správce Bytčianského zámku Krištofa Ugronoviča (Marián Labuda). Jednoho však neuhlídá, nebo spíše uhlídat nechce... Je jím dávno pronásledovaný zbojník kapitán Tomáš Uhorčík (Ivan Martinka). Další zimu tráví Jura doma v Terchovej. Uhorčík si ho najde a přesvědčí ho, aby se přidal ke zbojníkům. Jánošík si brzy získá obdiv jak Uhorčíka, tak i některých členů zbojnické družiny. Mezitím, co Jánošík poznává zbojnický život se Uhorčík zamiluje, rozhodne se oženit a změnit svůj život. Juro se ujímá vedení družiny. Bohatým bere a chudým dává. Mezi lidmi o něm začínají kolovat legendy. Příběh o lásce, přátelství, o hledání štěstí a o osudu, nad kterým se jen těžko dá vyhrát. Příběh nejslavnějšího zbojníka, který bohatým bral a chudým dával. Stal se symbolem lidového odporu proti panskému útlaku. Lidová fantazie ho obdařila přímo pohádkovými vlastnostmi. Zázračnou silou, neobyčejnou chytrostí a odvážnými činy. I když byly dosud natočeny čtyři celovečerní filmy o Jánošíkovi, slavného lidového hrdinu příliš neznáme. Známe jen lidovou legendu o slavném zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával a kterého po zradě popravili zavěšením na hák za žebro. Opravdového Juru Jánošíka, mladíka z Těrchové, jehož krátký, ale dramatický život inspiroval generace Slováků k vytvoření legendy, přibližuje až tento nový film režisérek Agniezsky Holland a její dcery Kasii Adamik. Výpravný velkofilm vznikl podle scénáře Evy Borušovičové, která několik let studovala archivní záznamy a dokumenty.

Současná slovenská animace znamená spoustu vlivů a spoustu talentů. V rámci skromné produkce se za pár roků ukázaly výsledky pilné práce slovenských animátorů a výsledkem jsou originální a úspešná díla. Pět krátkometrážních animáků představuje to najzásadnější, co se na poli slovenské animace za poslední roky událo. Diváky čekají na československou animační školu navazující skvosty Kamene a Sneh, apokalyptické pixelační poselství Posledný autobus, dystopická nekompromisní alegorie Pandy a zbavování se strachu pomocí papírků Nina. Po promítání bude následovat Animation Karaoke Battle, určený pro všechny performéry odhodlané oslnit publikum dabováním náhodně zvolených animovaných pohádek. Odměnou pro vítěze bude přízeň publika, nekonečná sláva i hodnotné ceny. Performeři mají na celou akci vstup zdarma.

PANDY, Pandy, r. Matúš Vizár, SVK/ CZE, 2012, 11 min, slovensky, MP 15

Z evoluční hry o životaschopné potomstvo vypadávají druhy, které o svém údělu přejatém od předků značně pochybují. V současném koloběhu světa si největší prostor začalo nárokovat lidstvo, aniž by se příliš trápilo následky svého jednání. Film „Pandy" zachycuje hru o život černobílého zvířátka vystaveného chamtivým a voyeuristickým choutkám lidí, které jdou ruku v ruce s lidskou představou o ochraně zvířat a pestrosti zvířecích druhů. Samozvaní ochránci se snaží postrčit přírodu „správným" směrem a pandám zajistit budoucnost na zemi, přestože ony samy o to možná nestojí.

SNÍH, Sneh, r. Ivana Šebestová, SVK/ FRA, 2013, 18 min, slovensky, MP 12

Krátký film o ženě, která čeká na svoji lásku, a muži, který v dalekých krajinách hledá dokonalou vločku sněhu. Sněhu, který skrývá i rozdmýchává jejich sny.

KAMENY, Kamene, r. Katarína Kerekesová, SVK, 2010, 26 min, slovensky, MP 12

Do kamenolomu, ve kterém pracuje hrstka mužů, přichází předákova žena, která velmi touží po rodině a dítěti. Její tužba je tak velká, že je ochotná mít dítě i v nehostinném prostředí kamenolomu. Jejího muže, stejně jako jeho spolupracovníky, však tvrdá práce změnila. Žena se stane svědkem události, při které pozná, že člověk, kterého miluje neváhá nikoho usmrtit. Její city a sny se obrátí jiným směrem. Pomalu upadá do šílenství a vkládá svoji naději na lásku do vztahu s jedním z dělníků, a přitom ve slepé tužbě po lásce a dítěti se přizpůsobí krutým zákonitostem kamenolomu až podlehne pokušení zabít.

NINA, Nina, r. Veronika Obertová, Michaela Čopíková, SVK, 2014, 17 min, slovensky, MP 12

Dojemná animace o obtížném procesu překonávání strachů. Chlapec jménem Ondra zápasí se samotou a bojí se přijímat životní výzvy. Mysl hrdiny, který zůstal sám se sebou, vytváří každou chvíli čím dál tím paranoidnější přeludy. Lékem na tento stav se může stát jen náhle objevený cit. Dokáže láska Ondrovi pomoci překonat strach z dospělosti? POSLEDNÍ AUTOBUS, Posledný autobus, r. Martin Snopek, Ivana Laučíková, SVK, 2011, 15 min, slovensky, MP 12

Začala lovecká sezona. Lesní zvěř nastupuje do malého autobusu a prchá do bezpečí. Když vozidlo uprostřed noci zastaví lovci, cestující v existenčním strachu odhalují svůj pravý charakter.

Zábavný netypický kvíz skýtající nejedno překvapevní. Otázky, interakce, tvrdý boj, slovenská kultura z těch nejnetypičtějších úhlů. Krev, pot a slzy výměnou za titul slovenského znalce. Ceny vyrážející dech.